Říjen 2008

webová prezentace Miloslava Ransdorfa, 65%

23. října 2008 v 8:03 média

Miloslav Ransdorf, známý intelektuál, liberální komunista, všeuměl a člověk, jemuž je někdy vyčítána přehnaná záliba v citátech.
Z převážně modrých eurovod míříme na www prezentaci, které vedle klasické černobílé škály dominuje tmavě fialová barva (že by kompromis mezi evropskou modrou a komunistickou rudou?). Pan europoslanec sedí v pravém horním rohu obrazovky, vypadá podezřele lépe než normálně a hledí do světlých zítřků. Nutno říct, že první umělecký dojem z webovek je jednoznačně pozitivní. Kazí jej snad jen červené odstíny páně Ransdorfovy kravaty, které s fialovým oblekem a fialovým webem příliš nekorespondují.



Tvůrci stránek byli zřejmě velmi štědří lidé, neb jen co na ransdorf.com člověk přijde, hned je posílán jinam. Úvodní strana je z nepochopitelných důvodů zaplavena nejrůznějšími odkazy. Místo hlášky na uvítání, hodné intelektuála, zde ční odkaz na "Muzeum dělnického umění". Škoda nevyužitého prostoru. Jestlipak pan poslanec ví, že statisticky největší část náhodných návštěvníků odchází z konkrétní internetové stránky ihned, bez dalšího klikání - nezaujme-li je intro.




K orientaci slouží klasické menu vpravo dole. Z nepochopitelného důvodu je při aktivním prohlížení webu permanentně označena položka menu "Ti, kdo pro mě pracují". Zvýrazněna má být pochopitelně vždy ta kategorie, v níž se návštěvník aktuálně nachází. Toto nelogické řešení vnáší do pohybu na stránkách trochu chaosu.



Obsahově nejlépe zpracované jsou rubriky "Životní příběh" a "Ransdorf, tentokrát krátce". U každého jiného politika bych musela vytknout toto zbytečné rozdělení jednoho tématu do dvou dílů, nicméně u pana Ransdorfa, toho českého da Vinciho, toto chápu a respektuji :-).


Kritice dělení textového materiálu se přesto nevyhnu. Atraktivní rubriky - třeba "Články a časopisy" aby člověk lovil z minimálně lákavých útrob webu, zatímco po rozkliknutí optimistické položky "Evropská ústava se dá číst..." se objeví jen neklikatelný sken obálky publikace "Evropský parlament a Evropská Ústava". Taková matérie by uvalila chmury i na největšího eurooptimistu.
Chcete-li si počíst, pak jsou vhodným zdrojem lehčího čtení Ransdorfovy glosy. Některé brilantní, jiné však příliš povrchní.




Virtuální prezentaci europoslance Ransdorfa podrážejí nohy školáckého chyby tvůrce stránek a neznalost chování internetového surfaře.
Zaprvé - je podstatné čtenářům nabídnout zajímavý textový materiál v atraktivní vizuální podobě (lidově - plácnout k tomu nějaký obrázek). Pokud se člověk musí k oborným článkům i ke glosám proklikávat na několik pokusů, přičemž se mu některé z nich navíc otevírají v pdf, což leckterý uživatel nemá rád (ideální je dát návštěvníkovi na vybranou), tak to zkrátka odrazuje.
Zadruhé - je známá věc, že kontakt patří mezi ty vůbec nejvyhledávanější informace. Proto - má-li pan europoslanec na úvodní stránce dva kontakty, které nevedou přímo k němu, lze právem očekávat, že maily osobního charakteru budou chodit na adresu webmastera, případně se budou lidé dožadovat hovoru s europoslancem Ransdorfem na telefonu Dělnického muzea. Hřebíčkem do rakve user-friendly pojetí je zjištění, že ten správný kontakt na politika se nachází zcela nesprávně v kategorii "Ti, kdo pro mě pracují".
A zatřetí - není moudré zanedbávat detaily. Ty rozhodují o konečném dojmu. Takže bych doporučila najmout korektora, vyměnit druhému asistentovi pravěkou fotku v profilu, přemístit odkaz na homepage z ocásku menu na jeho vrchol a důsledněji budovat panu europoslanci image levicového intelektuála, což by vzhledem k danému lidskému zdroji nemuselo být obtížné.


Verdikt: Vizuálně pěkný, uživatelsky trochu zmatený web, z něhož by nebylo obtížné vyrobit špičkovou prezentaci. Jen kdyby si subjekt stránek dokázal po kapitalisticku posvítit na zodpovědné osoby...

příliš velká cena za Paroubkovo vítězství

22. října 2008 v 5:44 politika
Jste spokojeni s prací vašeho hejtmanství? Ano. A chcete razantní změnu na svém hejtmanství? Ano.

Tak by se dal shrnout postoj většiny Čechů, alespoň dle předvolebních průzkumů. Volby dopadly, jak dopadly. Jiří Paroubek z nich udělal předčasné parlamentní volby, dostal k volebním urnám vysoký počet voličů a triumfoval. Zároveň však společnost poškodil.

Češi jsou oproti některým jiným národům v Evropě k politice apatičtí až nihilističtí. Dokonce lze tvrdit, že je jakékoliv volby, vyjma těch "jednoduchých" parlamentních, matou. Sociální demokracii se podařilo zavléct do krajských voleb témata, která do nich nepatří - počínaje poplatky ve zdravotnictví a osobou premiéra Topolánka konče. V krajských volbách se má rozhodovat o záležitostech místního charakteru - postavit silnici?... dotovat školku?

Tím, že se mnoho lidí nechalo oblbnout agresivní, negativní a poněkud mimomísovou oranžovou kampaní, je smutné a z dlouhodobého hlediska i nebezpečné. Skoro by se chtělo pochybovat o tom, zda to jsou skutečně nevoliči ČSSD, které lze označit za - Paroubkovými slovy - "politicky stupidní".

Na závěr lahůdkový screenshot pořízený na socdem webových stránkách. Raději ani nebudu spekulovat o tom, proč se na té fotce nechal Jiří Paroubek tak zesvětlit. Mezi zlými jazyky už kolují jisté teorie..


.

webová prezentace Jany Bobošíkové, 55%

1. října 2008 v 1:03 média


Vstup Jany Bobošíkové do Evropského parlamentu je pro mě spojen s počátky mého zájmu o společenské dění. Fešanda Jana v kanárkově žlutém kostýmu na mě koukala z reklamy v tramvaji téměř denně. Tahle dáma sebeprezentaci ovládala. Přinesla si svůj um i na své www stránky?



Na první pohled působí Bobošíkové virtuální prezentace trochu bulvárně. Člověka udeří do očí fotografie krásné ženy s potutelným úsměvem, vedle níž vypadá budova Evropského parlamentu i přes svou moderní konstrukci trochu neatraktivně. Posuneme pohled níže a čteme - "Základní instinkt Jany Bobošíkové"... marně pátrám v paměti, co to tak může být... snad jsem to heslo viděla na nějakém jejím blogu. Do oka nám dále nemůže nepadnout rubrika "Bobo TV". Stránka je zakončena odkazy na lide.cz, youtube, facebook a jiné. Že by všude tam měla česká europoslankyně profil? Několik kliknutí. Ano, má.




Struktura webu je vcelku příjemná, k orientaci slouží horizontální i vertikální lišta, přičemž obsah té druhé mě jako průměrně gramotného uživatele internetu mate, tudíž ji nepoužívám, abych se náhodou zas nedostala na Bobo TV. Troufám si tvrdit, že by webu prospělo méně předělů, přechodů a méně odstínů modré. Tři by byly až až.




Natěšená na profesionální fotky vstupuji do fotogalerie. Jen pět obrázků? Údiv střídá náhlé pochopení - fotky jsou řazeny podle roku pořízení do pěti kategorií, každá kategorie je dále členěna na jednotlivé akce a v těch teprve najdeme konkrétní fota. Je jich dost.



Poměrně pěkně a detailně je pojata i sekce Životopis. Zaujme profese "uklízečka" v letech 1988-1989. Co naplat, Jana Bobošíková je prostě žena z lidu, která se umí ohánět argumenty stejně dobře jako smetákem. Na Toničku z Horní Dolní musí kariéra ohraničená body "uklízečka" a "poslankyně EP" zapůsobit.
Coby svého poradce uvádí Bobošíková svého manžela Pavla, což je vzhledem k občasným českým skandálkům na téma protekce statečné.
Strohé odkazy nenadchnou, mail poslankynejana@europarlament.com pobaví.






Verdikt: Ne úplně user-friendly web, na němž k žádoucí informaci vede často trocha toho bloudění. Ale třeba se většina návštěvníků dál než k vizuálnímu pojetí záhlaví stejně nedostane... 55%.